Vesmírné pěstování na ČZU

18. 10. 2019 0 {{ articleTotalLikes }} Univerzita Zpět na Úvod
Úvodní fotka
V úterý 15. 10. proběhla na technické fakultě přednáška zaměřující se na pěstování rostlin ve vesmíru. Mnozí z nás totiž netuší, že právě taková laboratoř, studující aeroponické pěstování rostlin, sídlí v budově C na Agru, a dějí se tam úžasné věci!

Jan Lukačevič, doktorand Matfyzu, popularizátor vědy a především pracovník Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, nás spolu s Karolínou Pumprovou, bioložkou, doktorandkou na ČZU a zakladatelkou první městské digitální farmy Herba Fabrica, seznámili s vědou aeroponie, studováním pěstování rostlin ve vesmírných podmínkách, s historií, co se Marsu týče, a mnohým dalším. Po přednášce jsme s nimi udělali bezvadný rozhovor, ve kterém se dozvíte další množství velice zajímavých a přínosných informací. Tak neváhej a čti dál!

iZUN: Rozhodli jste se vést výzkum tímto směrem. Proč právě jídlo ve vesmíru?

Jan: Do velké míry to ovlivnilo úvodní zadání, které bylo spojené s Marsem. Tím, že existuje predikce, že se budou pěstovat rostliny na Marsu, aby se lidi uživili. A proto jsme se k tomuhle snažili nějakým způsobem dopracovat a pokud možno to adresovat jinak, než to dělá většina lidí. Výběr aeroponie ovlivnily do velké míry podmínky na Marsu.

iZUN: Když nepoužíváte půdu jako živné médium, co jiného používáte?

Karolína: Používáme živný roztok, který se dostává k rostlinám ve formě mlhy (aerosolu). Složení může být různé. Každá rostlina má jiné nároky na živiny. Tudíž NPK + jiné mikroprvky.

iZUN: Pěstujete především salát. Proč jste si vybrali zrovna ten? Je to kvůli krátké vegetační době? A semínka máte klasická nebo GMO?

Jan: Dobře se fotí (Směje se). Ne, je to modelová zelenina a zároveň se dá velice jednoduše upravit a sníst.

Karolína: Vegetační doba v tom také hraje velikou roli. Je velice krátká, nějakých 5 týdnů, tím pádem se na ní dá krásně zkoušet všechno možné. 

Jan: Semínka jsou úplně obyčejná, nejsou GMO, ale do budoucna budeme mít taková, která jsou primárně vyšlechtěná pro mezinárodní vesmírnou stanici na Antarktidě.

iZUN: Vy jako kolonizátoři se podle našich informací budete muset podrobit různým zátěžovým testům, už jste nějakými prošli? Nebo vás to všechno teprve čeká?

Karolína: Já nikam nejedu. (Směje se)

Jan: To bereme spíše jako modelové situace připravené právě pro členy týmu, abychom zpopularizovali téma Marsu jako takové a připravili na možné nástrahy, které na budoucí obyvatele budou čekat. Velkou zkouškou bylo celý projekt zrealizovat. Ale pokud jde o konkrétní výzvy, jak jsme to pojmenovali, tak jsme si prošli tím, co by se dělo v případě bouře, co by se dělo při úniku vody ze systému, protože to je taky jeden z velice zásadních problémů při pěstování jídla v aeroponii. S tím, bych řekl, se lidé v týmu popasovali velice dobře.

iZUN: Na fotkách laboratoře je vidět, že rostliny máte postavené svisle. Proč právě svisle?

Jan: Když se podíváte na ředkvičky, tak ty už vyrostly celý svůj cyklus přímo v komorách a rostou právě nahoru, respektive už přizpůsobily svůj sklon růstu. U jiných plodin jsme ty rostliny čas od času vyjímali ven, tím pádem nerostly celou dobu v kolmé poloze a měli tendenci se srovnat tak, jak by rostly běžně na zemi.

Karolína: Aeroponické systémy, které se používají a dále vyvíjejí, se primárně zaměřují na brambory. Pro brambory je pravděpodobně tahle poloha výhodná proto, že zvětšuje výnosovou plochu. Bramborám to nevadí, nepřekáží si, i když visí dolu. Jeden z modelů, který se používá - ale stále se neví, jestli je ten nejlepší. 

Jan: Obecně můžeme říci, že se tím šetří prostor, když se pěstuje v této konfiguraci.

iZUN: První sklizeň máte za sebou. Jsou rostliny stejně nutričně výživné jako naše klasické, běžně pěstované?

Jan: Nezkoušel jsem je nijak testovat, na základě nějakých ověřených metod, zatím jsem to jenom jedl. (Směje se) Chutná to výborně. Ale o mně se dá říct, že jsem zaujatý. Kdybych k tomu přistupoval více vědecky, tak bych udělal třeba dvojitý slepý test. Takhle to bohužel nevypovídá o ničem. Hlubší testování nás teprve čeká až vypěstujeme další a další generace toho, co tam je teď. Zatím je to pouhý záběh celé laboratoře.

Karolína: Výživové hodnoty pro nás budou velice důležitý faktor hlavně z hlediska toho, že pokud vyjdou opravdu dobře, tak to může být dobrý argument toho, proč pěstovat rostliny právě tímto způsobem. V aeroponii i hydroponii je výhodou, že si živiny můžeme regulovat podle toho, jak usoudíme za vhodné. Nejsme nijak závislí na tom, kolik železa je v půdě, může se tam zkrátka nasypat kdy chceme.

iZUN: Jak dlouho laboratoř funguje a kde se nachází?

Karolína: Laboratoř stojí přibližně 2 až 3 měsíce. Proto na větší testování ještě pořádně nebyl čas. Nachází se na Agru v budově C.

iZUN: Co bude konečným bodem ve vašem výzkumu? 

Jan: Já myslím, že v okamžiku, kdy celá věc, celá laboratoř bude spolehlivě fungovat, tak s tím budu spokojen. Do té doby jsou tam rezervy a nechci se toho zbavit, dokud budu mít čisté svědomí, že jsem dodal něco hotového. Pro mě bude konec, až si to vezmou na starost lidi z univerzity a budu s tím spokojen.

iZUN: A co takhle dodávky jídla do menzy?

Karolína: Před týdnem jsme o tom zrovna uvažovali. Ty odpady třeba, to se tam asi sní, že jo. (Směje se)

Jan: To nikdo nepozná, pořád to bude kvalitnější, než kdyby to bylo kupované. Všechno eko, žádné pesticidy, herbicidy, je to celé v kontrolovaném prostředí, používáme organická hnojiva. 

Karolína: To budou hodně drahé obědy. 

Jan: Už to vidím, jak to bude probíhat: Co je dvojka? Marsalát? A proč to stojí sedm stovek ty vole. (Směje se)

iZUN: Jakou vizi máte v tomhle projektu do budoucna?

Jan: Jeden z cílů je tuhle technologii zpřístupnit. To znamená zjistit, kde se dá v rámci jejího fungování ušetřit. V okamžiku, když máte spolehlivý systém, tak jste schopni řešit, který z těch všech systémů se dá dělat levněji. Když tohohle dosáhneme, tak je možné vytvářet ,,řešení na klíč’’ - řekněme takové ,,odškálování" pro různou ekonomickou sílu těch možných odběratelů. Vnímám to jako jeden z návazných kroků. Zpřístupnit technologii tak, aby se dala široce používat, nejenom v laboratorních podmínkách.

iZUN: Jaký je vás názor na klecový chov drůbeže.

Karolína: Já kupuju jenom nulky. 

Jan: Já vlastně maso ani vejce moc nenakupuju. Jsem takový nechtěný vegetarián. Každopádně klecové chovy nejsou vůbec nic dobrého. A už vůbec se mi nelíbí, když jdou lidi jen po ekonomickém zisku a vnímají zvířata jako pouhou cestu, jak se k těm penězům dostat.

Pokud by se zde našel kdokoliv, koho by aeroponie, pěstování rostlin ve vesmíru či cokoliv jiného v rámci tohoto tématu zajímalo, nebojte se ozvat na Karolíny email: [email protected], nebo pište nám.

Je zde i možnost psát bakalářskou, diplomovou či disertační práci na téma, které byste společně s Karolínou vymysleli. Aby se laboratoř vyvíjela dál a projekt pokračoval, je třeba dobrovolníků, aktivistů, lidí, kteří mají rádi přírodu, inovativnost a chtějí se podílet na vývoji tohoto projektu. Nebojte se zapojit a přidat ruku k dílu! :) 

Mrkni taky na tohle

31. 10. 2019 0 0

9. ročník Life Sciences Film Festivalu

Číst více
17. 10. 2019 0 1

Využití volného času na ČZU? Jak jinak než sportovně!

Číst více
09. 10. 2019 0 1

Oh, I think I‘ve found myself a cheerleader

Číst více

Komentáře

Uživatel

Odpovídáte na komentář {{ commentParentAuthor }}.

Naši partneři

  • Dáme zkoušku KPMG Díly na traktory CK MUNDO ČZU
  • Díly na traktory FAPPZ FLD FTZ FZP