Zelená, žlutá, to jsou barvy naše! ČZU, ČZU, ČZU!

03. 11. 2017 1 0 Univerzita Zpět na Úvod

Již se to stává tradicí. Každý podzim se zvedne ČZU a vyrazí čelit svému úhlavnímu nepříteli na ledě. Nepříteli zvaném Univerzita Karlova.

Celá tato slavná akce začala na Strossmayerově náměstí. Zde proběhla krátká mobilizace v podobě válečného maskování v barvách zelené a žluté a vyplenění místní večerky, kde si většina doplnila zásoby alkoholu na cestu na výstaviště. Po krátkém vyfotografování univerzitního výběru se vyrazilo. Cestu nám zkrášlovaly majáky policejních vozů a v týlu celého průvodu hrál jakýsi umělec na tahací harmoniku. Po asi dvacetiminutové cestě jsme dorazili do zaslíbeného konce, na výstaviště.

Většina zde likvidovala svoje zásoby z cesty a dokonce došlo i na naši oblíbenou pyrotechniku. A tak jsme si mohli užít pohled na zelená a červená světýlka, doplněná o typický zápach střelného prachu.

Celou tuto idylku narušil příchod Karlovy univerzity, což vedlo po pár slovních přestřelkách a několika prohozených světlic k šarvátce. Ovšem ač byla naše morálka vysoká a většina účastníků se nebála vrhnout s naším odvěkým nepřítelem v hokeji do pěstního souboje, byla celá krize pár jedinci zažehnána, a tak jsme mohli bez zranění, ztrát na zdraví a životech vyrazit směr tolik očekávanému utkání na ledě.

Ve vzduchu se nesla vůně pečených klobás, točené pivo krátilo chvíli, čekali jsme, než to začne. Napětí by se dalo krájet. Obě strany si věřily, kotle povzbuzovaly, jak jen to šlo. Již po pár minutách ale dostala ČZU první gól. Náš tým se ale nevzdal, posbíral síly a zaútočil. Díky kvalitnímu zákroku dostala Karlovka svůj první gól. Kotel jásal, lidé se objímali, líbali, vzduchem létaly balonky a kelímky od piva. Nepřítel si to ovšem nedal líbit, a tak nás zdrtil jak partu školáků, co zrovna přišli na led. Ke konci se ale naši ještě odhodlali k pořádnému protiútoku, a tak padl další gól. Bohužel se blížila poslední minuta a většině už bylo jasné, že je konec. Do poslední sekundy každý doufal v zázrak, ovšem i přes to jsme proti našemu odvěkému rivalovi na ledě prohráli 5:2.

Během přestávky mezi zápasy jsme se zeptali hlavního trenéra naší ČZU reprezentace, pana Igora Miklíka z KTV, na několik otázek:

iZUN: Pane trenére, jak hodnotíte tento zápas s Univerzitou Karlovou?

Očekávali jsme to. Rozhodli dva hráči z francouzské ligy. Dohromady dali 4 góly, je to sehraná dvojka. Hrají spolu mnoho let. A co k tomu říct? Byli lepší. My jsme jim z toho 3 góly namazali, takže potom se těžko můžeme snažit o vítězství.

Věříte si na 3. místo v souboji s VŠE?

Je pravidlem, že s VŠE to máme vždy tak 50 na 50. S Ekonomkou jednou vyhrajeme, jednou prohrajeme. Pokud nebudeme dělat chyby v obraně, tak bychom mohli vyhrát. Pokud jim to opět namažeme, tak prohrajeme.

iZUN: Došlo nyní v týmu k nějakým změnám?

Provedl jsem změny. Brankáře dáme nového, z druhé ligy. Minulý byl také z druhé ligy, ale dnes mu to nějak bohužel nešlo, ale věno mu moc nedávám, protože to byly chyby obrany. Vystřídal jsem ještě jednoho útočníka, protože tolik nebruslil. Druhý má takovou podmínku, když se nebude vracet, tak si půjde sednout. Uvidíme.

iZUN: Prozradil byste čtenářům, jak jste se s týmem připravovali?

S týmem jsme se moc nepřipravovali. V týmu máme kluky, kteří hrají nejvyšší soutěže. Máme tak 2 společné tréninky a 1 přípravný zápas. Na víc nemají čas.

iZUN: Pomáhá vám fanouškovská atmosféra, pomáhá vám kotel ČZU?

Pochopitelně, naši fanoušci jsou nejlepší! Ženou nás dopředu, jsou takovým šestým hráčem na ledě.

Děkuji a ať se daří!

Po rozhovoru a krátké pauze následoval zápas o 3. místo. I zde jsme se jakožto fanoušci snažili ze všech sil, z plných plic, podporovat náš tým hokejových hrdinů. Bohužel i zde jsme po napínavém zápasu s VŠE prohráli 2:1.

Pár slov po turnaji nám poskytnul i kapitán a zároveň vyhlášený nejlepší hráč týmu ČZU, borec Tomáš Havel.

iZUN: Celkový výsledek tento rok nepadl úplně dobře, jak bys zhodnotil turnaj?

Proti UKáčku je to vždycky těžší, mají kvalitní tým. Celý rok hrají Evropskou ligu. My bohužel tuhle tu možnost nemáme, takže se sejdeme dvakrát za rok na Hokejovou bitvu a Akademických hrách.S VŠE ten začátek byl takový ospalý. Myslím si ale, že ta druhá půle už byla naše. Bohužel jsme neproměňovali šance a oni nám dali takové 2 blbé góly.

iZUN: Z pohledu diváka jste ke konci zápasu s VŠE značně zabrali…

To je normální. Většinou ten tým, který dotahuje si vytvoří tlak a nějak to tam semele. Bohužel nám chybělo to štěstíčko.

iZUN: Byl jsi vyhlášen nejlepším hráčem utkání. Mohli jsme vidět pár tvých individuálních akcí…

...Tohle není vhodná otázka. Nerad bych sám sebe hodnotil, od toho jsou tady jiní.

iZUN: Jak dlouho hraješ za ČZU?

Tohle je už má 5. Hokejovka a myslím si, že asi i poslední. Studuji pátý ročník PEF oboru PAE, takže má aktivita na ČZU se blíží ke konci.

iZUN: Máte dobrý kolektiv v kabině?

Tady na ČZU máme super kolektiv! Máme super partu. Atmosféra v kabině je vždy dobrá, jen na ledě to občas trochu skřípalo, ale to je normální.

iZUN: Jaký je tvůj domovský tým?

Mé angažmá je v Mělníku, hrajeme krajskou ligu.

iZUN: Všímal sis fanouškovské kulisy? Jak vám pomáhalo fandění z řad ČZU?

Každoročně tady patří naši fanoušci k nejlepším divákům. Za to bych jim určitě chtěl poděkovat. Ženou nás dopředu, někdy paradoxně až moc, a my pak na ledě blázníme a nedržíme se taktiky, kterou jsme si řekli, že chcem hrát, ale díky nim je to pro nás super zážitek.

iZUN: Děkujeme za vaše výkony a hodně sil!

Blížil se finální zápas o první místo, velký pohár a deset tisíc korun. Na led nastoupil tým ČVUT a Ukáčka. Celý zápas probíhal vyrovnaně, dokonce to chvilkami vypadalo, že se podaří prolomit vítěznou linii Karlovky, neboť se blížily poslední vteřiny a stav byl 2:2. Celé to měly rozhodnout nájezdy. První nájezd dostala Karlovka a hned ho proměňuje v gól. ČVUT se ještě pokusí prorazit obranu červeného brankáře, ale bez úspěchu. Poté Karlovka přidala ještě jeden gól a bylo jasno. Tak že znovu obhájila titul. VÍTĚZEM HOKEJOVÉ BITVY 2017 SE OPĚT STALA UNIVERZITA KARLOVA! Vítězům gtratulujeme!

Jako ČZU jsme zase sklidili bramborovou medaili, ale co, kluci hráli výborně a díky tomu jsme si mohli užít luxusní akci. No a co ke zbytku dodat? Doufám, že příští rok, se dočkáme podobné, snad i lepší hokejovky, že se snad znovu dostaneme na vrchol stupně vítězů.