Líp pijeme, než hrajeme hokej, ale nám to nevadí!

Hokejové klání zahájila naše univerzita proti ČVUT. A ti nám ukázali zač je toho loket. První polovina byla akční, druhá už ucouraná. Naši se snažili, ale gól, který jsme dostali, byl pro hráče evidentně deprimující a už jsme se z toho nevylízali. To jsme schytali puk do naší brány hned dvakrát, jen napoprvé gól nebyl uznán. A tak jsme i přes spoustu keců v kotli prohráli 1:0.

VŠE a UK ukázali ten pravý hokej. Ať tam byl člověk za jakoukoliv univerzitu, při tomto zápase se tajil dech všem. Nedá mi to a musím vypíchnout dokonalého brankáře VŠE. Krásně tam zachraňoval i ty nejhorší situace a několikrát si za to vysloužil potlesk všech kotlů najednou. A ten potlesk patřil Adamovi Uhlíkovi právem! Bohužel, ani jeho um nezachránil jeho školu od prohry. UK vs. VŠE - 3:0

Poté přišel na řadu osudový boj o 3. místo. Naším soupeřem byla VŠE. A když se něco podělá v útoku nebo v obraně, zachraňují to právě brankáři. A VŠE měla pojistku v podobě Uhlíka, což pro ČZU představovalo zdánlivě neproniknutelnou bariéru k tolik vytouženému gólu, po kterém volala celá domácí fanouškovská základna. Do konce první patnáctiminutovky zbývaly 2 minuty a 57 sekund a náš brankář Vojta Vokatý výborně zasáhl proti útoku našich soupeřů. Nebyl to jediný krásný zákrok, ale tenhle stál za to. Situace byla infarktová, ale on ji zachránil. Na to konto jsme hráli přesilovku a klukům ruply nervy. Devítka z VŠE se pustila do bitky s naší dvaadvacítkou. Stáli proti sobě Štěpán Kubín a Honza Valder. A Honza nám, za hlasité podpory našeho kotle, souboj jeden na jednoho vyhrál. Nicméně po tomto incidentu na hřišti moc hráčů nezůstalo. VŠE měla na lavici dva hráče, my jednoho. A tak jsme bojovali. I přes to, že to na hřišti vypadalo jako na přednášce od sedmé hodiny ranní po vydařeném Gaudeámu, jsme inkasovali od Ondry Fouska gól a stav byl 1:0. 

28 října, 2015 - 21:54 - Anonymní zemědělec (bez ověření)

"Líp pijeme, než hrajeme hokej" - to je ostuda

Utkání bylo ve 12‘ přerušeno kvůli vysypanému plexisklu u naší tribuny. Po výměně se pokračovalo a ve 27‘ nám dal Dan Záhora další gól. Prohrávali jsme 2:0 a náš vytoužený gól pořád v nedohlednu. Kluci se snažili, rvali, bruslili jako o život, na střídačkách jim vždycky jen odkápl pot a zase jeli na led... A pak jako blesk z čistého nebe – ČZU VSTŘELILA BRANKU! Ve 29:29 jsme se dočkali radostné euforie díky Matyášovi Hložkovi a leckomu upadla slza dojetí. Ke konci zápasu se sice naši ještě stihli nasunout do útočného pásma, ale nezakončili. A tak jsme - sice s radostí z gólu, ale lehkým smutkem - prohráli s VŠE 2:1.

Co se týče velkého finále, rozneslo „úkáčko“ „čvuťáky“ na kopytech. V 5', 18' a 28' dali hráči UK parádní góly a v kotli Karlovky to nadšení bylo slyšet. ČVUT se neprosadilo ani jednou a tak letošní ročník Hokejové bitvy univerzit opět ovládla s přehledem 3:0 Univerzita Karlova.

Sice jsme pro letošek v hokeji poslední, ale zelenožlutá byla opět vidět a hlavně slyšet. A kdo ví, třeba se za rok bude opakovat blažený pocit vítězství jako v roce 2013, kdy jsme pozlatili vše, na co jsme sáhli.

Cestou na Suchdol jsem vyzpovídala Vaška a Káťu.

iZUN: Jak vnímáte letošní Hokejovou bitvu?

Vašek: Kluci se snažili, ale nějak nám chybělo štěstí. A možná by potřebovali trochu víc tréninku. Slyšel jsem, že měli snad údajně jenom dva tréninky…

Káťa: No, jestli měli opravdu jenom dva, tak hráli docela dobře, ale jinak by potřebovali víc trénovat. Doufala jsem, že dají alespoň jeden gól. Kdyby ne, bylo by to fakt hodně špatný.

Celou galerii od našich skvělých fotografů najdete zde na našich stránkách.

Na závěr mi dovolte pochválit naše fotografy za úžasné fotky a kluky z organizačního týmu za skvělou propagaci, rozdmýchávání kotle a uspořádání zelenožlutého pochodu ze Strossmayerova náměstí. Především pak Vítkovi Klugerovi, který nakonec nemohl zůstat až do konce, jelikož si poranil nohu. Vítku, DĚKUJEME!!!