Český rozhlas: Co se vaří na kolejích? Třeba bio steaky z mladého býčka

Lukáš, David, Marek, Dan, Tomáš, Honza, Pavlík a Franta bydlí na kolejích České zemědělské univerzity v Suchdole už hodně let a pořád je to baví. Všem je okolo 24 let. Jednou za týden se sejdou v kuchyňce a uvaří si, většinou kus flákoty. „Většina toho masa pochází z domácích chovů. Máme všichni doma hospodářství a jsme všichni myslivci. Teď jsme byli u nás na naháňce, ale kance jsme si sem nepřivezli – to maso se musí nejdřív vyšetřit, což trvá dva až čtyři dny,“ popisují svoji oblíbenou víkendovou zábavu. 

Svatomartinská husa v batohu a kolejní zabijačka v koupelně

Asi největší show suchdolské koleje zažily, když si kluci přivezli loni na svatého Martina živou husu v batohu. „V koupelně jsme ji podřízli, pak jsme ji opařili v horké vodě a uvařili. A hráli jsme jí na housle, aby to bylo důstojné. Hrál jsem Letěla husička.“ Po budově se novinka rychle roznesla a přilákala zvědavkyně: „Holky chtěly hrozně vidět, jak se zabíjí, a když padla první kapka krve, tak utekly. A Pavel jedl syrová játra!“ „Jak já, všichni jsme je jedli!“ brání se osočený. 

„Ta vražda“, jak kluci porážce husy říkají, trvala asi půl minuty. „Snažíme se zabíjet zvířata humánně, netrápit je zbytečně. Ona ta husa sebou celkem hází, nevím, jestli jsi někdy zabíjela husu. Ale my jsme ji omráčili, zatočí se jí s hlavou, uděláš takovou centrifugu,“ předvádí nám rukama. 

Poslechněte si reportáž na stránkách Českého rozhlasu.

Pořádní sedláci studují v Praze 

Do školy si prý jezdí hlavně odpočinout, protože víkendová makačka na statcích rodičů a prarodičů jim dává zabrat. „Jediné, co nám tu chybí, je, že přijedeme domů a jak nadržení spěcháme na posed,“ říká David. Někteří si vydělávají ve volném čase jako dřevorubci – přeprat je proto není žádná sranda, i když na první pohled nevypadají jako kulturisti. Rukama se chtějí živit i po škole. „My jdeme studovat do Prahy, abychom byli sedláci pořádní, abychom se naučili něco i teoreticky,“ směje se Pavel. 

Říkají si Družstvo. „Máme různé divize, vyděláváme si, ale většinou pro dobro všech. Třeba s Lukášem jsme chodili hrát na Staromák a docela dost jsme si vydělali a za ty peníze jsme nakoupili sudy a nechali venku lidi, které jsme neznali, z nich pít. To bylo hezké. Hrajeme na housle a harmoniku, ostatní zpívají.“ Všichni kluci milují lidovky a vystupují i v domovech důchodců v okolí. Občas se prý dostávají do křížku s místními žárlivými dědečky. 

„Dneska je strašně těžké pro mladého člověka poslouchat lidovku a nebýt vyčleněn ze společnosti. Řeknu, že se mi líbí folklor, a koukají na mě divně, že neposlouchám hip hop, rock nebo cokoliv, co považují za cool,“ posteskne si místní šéfkuchař Marek od plotny. 

Co vařit se studentským rozpočtem? 

A co doporučuje vařit studentům na kolejích, když není statek a je hluboko do kapsy? „Těstoviny s kečupem, to není žádná výhra, klidně si můžeš koupit normální těstoviny, pikslu rajčat, trošku česneku a sýra a máš jídlo na úplně jiné úrovni a za stejnou cenu,“ říká. Samozřejmě i v kuchyňkách suchdolských kolejí se připravují blafy. „Tady se vaří hrozné prasárny. A když si nějaká holka dělala sýrovou omáčku z pytlíku, to byla bílá voda,“ říká jeden. „Naši kamarádi, co už tady taky nejsou, jednou nevěděli, co udělat k večeři, tak všechno, co našli ve skříni, zamíchali dohromady a jedli to jako prasata a jedli to ze země,“ vzpomíná David. 

Současnou zemědělskou produkci znají z praxe opravdu dobře. „Je hrozně velký rozdíl mezi vajíčkem z velkochovu a od nás, poznám to i po chuti, mně to z velkochovu nechutná,“ srovnává David. „My (na statku) tomu zvířeti dopřáváme lepší život, což je poznat i na mase, které je pevnější, protože ta slepice se mohla hýbat.“ 

Místo kvalitního masa kupují Češi hrozně drahou vodu 

Kluci ale přiznávají, že jako nejsmutnější trend jim přijde, že všechny mladé jalovice, které jejich rodiny poráží, jdou do zahraničí. „Tady do Čech se dováží, co zbyde po Němcích, a to je největší zločin. Pak se to rozemele na mleté maso a zbytky se ještě dají do salátů. Lidí tohle nevědí a kupují si to dobrovolně, přitom jinde v Evropě by to nejedli. Češi mají pocit, že jedí dobré kuřecí, a přitom kupují hrozně drahou vodu a ani to nevědí. Jenže český člověk si prostě nekoupí kilo hovězího za 200 nebo 300 korun.“ Jako další velký problém vidí normování ovoce a zeleniny a jejich dovoz několik tisíc kilometrů. A co by tedy doporučili jíst v zimě? „Maso a brambory. My jíme pořád maso, dvakrát denně, dám si ho v zimě i v létě.“ 

Co je ale štve úplně nejvíc, je nesvoboda na kolejích, nekonají se tu žádné festivaly, trhy nebo jiná společenská setkání, ačkoliv k tomu obrovský areál přímo vybízí. „Hit Vánoc je, že tady je všude zakázáno grilování, aby nezačalo hořet. Vy se ptáte na skupinové akce, ale ty vedení nemá rádo, oni je doslova nesnáší,“ postesknou si všichni. 

Článek byl převzat z webu Českého rozhlasu