Vaječná krize zažehnána! Horší vejce pro lepší zítřek!

Krásného úterního rána jsem se sešla s prof. Ing. Evou Tůmovou, CSc., abych zjistila pravdu o šťastných slepicích a zdravotně závadných vejcích. Zajímalo mě, co je pravdivého na informacích, které nám podávají média.

iZUN: K čemu lidský organismus potřebuje vajíčka?

Vejce jsou nejkvalitnější potravinou. Všimněme si, že jedno slepičí vejce váží asi 60 g a je schopno pokrýt u člověka 12 % potřeby bílkovin. To je velké množství. Vaječná bílkovina patří mezi nejkvalitnější bílkoviny vůbec. Žádná jiná bílkovina nemá tak velkou stravitelnost. Slepičí vejce má stravitelnost až 98 %. Proto se používá i jako tzv. referenční bílkovina pro srovnávání stravitelnosti různých bílkovin. Nutriční hodnota vajec je velmi vysoká. I malé množství je schopno poskytnout člověku velké množství živin. Nejsou zde jen bílkoviny, ale i řada dalších látek. Nenasycené mastné kyseliny, řada vitamínů a minerálních látek, které člověk potřebuje ve výživě. Vejce je velmi koncentrovaným zdrojem živin.

iZUN: Proč krize s vejci začala?

Krize s vejci začala díky novým předpisům, které platí v EU od 1. ledna 2012. Je to ale situace, kterou spíše vyvolaly prodejní řetězce než samotné předpisy. Protože o změně systému ustájení se ví od roku 1999, kdy vyšla v platnost směrnice číslo 74/1999. Takže všichni věděli, že k 1. lednu budou muset přejít na nový systém ustájení. Někteří chovatelé udělali to, že nechali slepice v původním systému, v neobohacených klecích, do konce roku. A ustájení začnou měnit až v průběhu roku. V důsledku změny ustájení se také snížily chovy slepic.

Řetězce mají nasmlouváno se zahraničními dodavateli, převážně s Poláky, dodej. V Polsku řada chovů podmínky směrnice nesplnila a část chovů má slepice v neobohacených klecích, tzn. vejce nesrovnatelně levnější, podle původních předpisů. Naše Státní veterinární správa ve spolupráci s ministerstvem provedla kontroly původu vajec. Vejce, která neodpovídala deklarovaným podmínkám, byla vrácena zpátky. Tím došlo k dočasnému nedostatku vajec. Celou situaci zkomplikovali i naši občané, spotřebitelé. Když viděli, že je vajec nedostatek, tak místo jednoho plata si koupili třeba tři.

iZUN: Obchodníci tvrdí, že byli připraveni. Ale kvůli chování spotřebitelů nastala daná situace.

Obchodníci nebyli připraveni. Oni dováželi vejce ze zemí, kde směrnice nebyla splněna. Neověřili si podmínky chovu. Rozhodující roli hraje cena vejce. V tomto případě vejce z neobohacených klecí mají náklady o 10 % nižší než vejce z obohacených klecí.

iZUN: Jsou vejce z obohacených klecí tedy kvalitnější?

Vejce z obohacených klecí nejsou kvalitnější. U alternativních systémů jsou vejce méně kvalitní, než jsou vejce z klecí. Jsou delší dobu v méně vhodných podmínkách, jsou více kontaminována mikroorganismy. Tohle rozhodnutí o chovu v obohacených klecích bylo tzv. politické rozhodnutí ze strany EU. Bohužel, u těchto rozhodnutí to tak bývá.

iZUN: Co to znamená politické rozhodnutí?

Aby měla vládní strana většinu, tak musí někomu něco naslibovat. To samé se stalo i zde. V podstatě lobby zelených prosadilo věci, které nejsou ve prospěch zvířat. Přesto, že laická veřejnost si to myslí, zelení si to myslí, ale v řadě případů to tak není. Dnes je jasně dokázáno, že zvířata z alternativních chovů jsou nesrovnatelně více stresovaná než zvířata z klecových chovů.

iZUN: Vyrovná se cena vajec zpět?

Cena už klesla. Nikdy se nemůže vrátit na původní cenu, to nelze. Náklady na jedno vejce jsou dneska vyšší, než byly. Znamená to, že pokud se mají naše chovy nějak udržet, tak musí být cena o něco vyšší, než byla původně.

iZUN: Myslíte si, že obchodníci uměle vydržovali ceny? Aby vydržely vysoké ceny až do Velikonoc?

Obchodníci těsně před Velikonoci zlevnili. Celou tu situaci vyvolali obchodníci. Protože nakupovali vejce zpočátku za 2 Kč a prodávali za 5 Kč. To znamená, že jejich marže byla více jak 100 %. To je zlodějina.

iZUN: Lidé, kteří bydlí u hranic, jezdí pro vajíčka ven. Jak to, že mimo ČR jsou vejce levnější?

Protože třeba Němci prošli touto situací už v roce 2007. Německo mělo podobnou situaci jako my. My jsme v té době vyváželi vejce do Německa z našich neobohacených klecí. V Německu to také nebylo blokováno tolika kontrolami veterinární správy. Situace se týkala jen jedné země. Němci to lépe zvládli i po finanční stránce. Nebyla tam ani taková panika spotřebitelů. Touto situací prošlo také Švédsko nebo Dánsko. V okamžiku, kdy je potřeba větší prostor na ustájení, tak nikdy nemůžete do těch samých objektů dát stejné množství slepic. To znamená, že stavy slepic se musí snížit. Produkce v daném okamžiku tedy klesne.

iZUN: Byla dříve vejce stejně kvalitní jako teď? I když se jim třeba 5x za den zhasínalo?

Slepicím se 5x za den nezhasínalo. Záleží na tom, jaký se použije světelný režim. Světelných režimů je několik. Se světlem to nemá tolik společného. Kvalita vajec se odvíjí také od podmínek, ve kterých je vejce sneseno. Velice záleží na výživě slepice. V alternativních chovech je výraznější koncentrace čpavku. Vejce v těchto chovech má nesrovnatelně větší kontaminaci a je vystavené pronikání mikroorganismů. Tyto podmínky snižují bezpečnost produkce a skladovatelnost vajec.

iZUN: Říká se „šťastná slepice, více prostoru, lepší vejce!“...

To je naivní představa člověka, který si polidšťuje zvíře. Ale vědecky je to naopak. Lidé si myslí, že „šťastná“ slepice produkuje lepší vejce. Ono to tak není. Můžeme to vidět například na úhynu zvířat. Ve volném prostoru je větší úmrtnost zvířat. Je to proto, že jsou zvířata stresovaná, více zatížena a podmínky jim méně vyhovují. Proto jsou vejce méně kvalitní. Kvalita vejce se ale nejvíce odráží na výživě slepice.

iZUN: Na úhyn slepic před zavedením nových norem nikdo nepoukazoval?

Poukazoval, ale je to nepopulární.

iZUN: Když chová někdo svoji jednu slepičku v panelákovém bytě, jaká budou jeho vajíčka? Budou tedy horší než ta koupená?

Určitě. Protože jim nedá výživu, kterou slepice potřebuje. Když bude krmená zbytky, tak sežere víc a nebude mít látky, které potřebuje. Bude jíst třeba i to, co by neměla. To vše se dostane i do toho vejce. Třeba v létě, když jsou velká vedra, může být krmení přístupné slepicím i 5 nebo 10 hodin. Krmivo v tomto případě plesniví. Slepice, která to sežere, snáší vejce, ve kterých je tato plíseň. To je problém i domácích chovů. Vejce z domácích chovů mají více cholesterolu, více škodlivých látek. Interní chovy denně čistí krmítka.

iZUN: Veřejnost hodnotí kvalitu vejce podle barvy žloutků. Jak souvisí kvalita vejce a barva jeho žloutku?

Barva žloutku nemá žádný vliv na kvalitu vejce. Barva žloutku záleží na tom, jaká barviva slepice sežere. Když slepice běhá po zahradě, tak sežere trávu, ve které jsou barviva podmiňující zbarvení žloutku. Barviva představují pouze 0,2 % celkového složení vejce. Což je malé množství.

Nikoho jistě nepotěšilo, co se právě dozvěděl, pokud článek dočetl až sem. My děkujeme paní prof. Ing. Evě Tůmové, CSc., za její čas. Zbývá nám jen doufat, že jednou přijde někdo, kdo bude vymýšlet nové předpisy spíše pro lepší zítřky než pro peníze!